alexandr_paul.png, 105kB

ALEXANDR PAUL

"Není umění si stoupnout, zmáčknout spoušť, pak film předat laboratoři. I když jej zpracují dobře, obrázky se líbí, nemohl bych se pod něj podepsat a vydávat je za své dílo." AP

Alexandr Paul, československý reportážní, dokumentační, a reklamní fotograf

* 30. 10. 1907 v Rakovníku, + 1. 12. 1981 v Praze

Alexandr Paul nastoupil v roce 1921 jako učedník do pražského atelieru fotografa Jindřicha Zelenky FotoIDEAL v Karlíně, kde po složení učňovské a posléze tovaryšské zkoušky ještě krátce pracoval. Koncem dvacátých let nastoupil jako fotograf v agentuře Centropress. Na počátku třicátých let uskutečnil spolu se spolupracovníky Pavlem Altschulem a Františkem Illkem zajímavý a zdařilý experiment, když vytvořili fotografickou agenturu Press Photo Service. Zde ve třicátých letech dokázali, že je možné tvořit "na zakázku" nekonformním prosazováním kvality snímků, vybočující z tehdejšího konfekčního střihu jiných podobných agentur a atelierů. Jako člen Umělecké besedy rozvíjel Alexandr Paul svůj talent jak v uměleckém prostředí atelierů výtvarných umělců a architektů, tak v dalších uměleckých oborech, například v divadelní fotografii, tvorba Osvobozeného divadla, zachycená jeho aparátem v letech 1931 - 1938, je toho důkazem.

K práci v oboru dějin umění se Alexandr Paul dostal přes portréty, reportáže, sportovní a divadelní fotografii. V letech 1937 a 1938 vynikla jeho práce na dvou velkorysých výstavních podnicích, organizovaných Uměleckou besedou – na výstavě Staré slovenské umění a na výstavě České umění 17.-.18. století. K baroku se vrátil v roce 1957 souborem fotografií pro výstavu českého barokního umění v Mexiku a samostatnou výstavou Český barok, uskutečněnou v roce 1969 ve Staroměstské radnici v Praze. Ke slovenskému umění stejně tak i lidovému se vracel v odborných publikacích. Práce v obrazové agentuře PPS pokryla celých sedmnáct let života Alexandra Paula.

S barevnou fotografií začal Alexandr Paul pracovat v roce 1946, jako jeden z prvních zhotovoval zvětšeniny na barevný fotografický papír pro tisk a výstavy. Barevná fotografie mu umožňovala, aby se vracel k místům a tématům, které již dříve fotografoval (viz velké výstavy ve 30. letech; Documenta Bohemiae Artis Phototypica) a rozšířil tak značně archiv atelieru. Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu získal za soubor velkoplošných barevných fotografií československých památek ve velikosti 3x1m Diplome d´honneur a medaili (firma Kodak dokázala pouze velikost 1x1m).

Celá řada publikací využívala Paulovy "objektivní fotografie", kdy ani leckdy nedokonalý tisk odborných publikací nemohl setřít z jeho autorských svazků punc profesionální dokonalosti a vyrovnanosti. Spolupracoval s předními československými historiky umění, s Viktorem Kotrbou, Josefem Krásou, Dobroslavou Menclovou, Jaromírem Neumannem, Emanuelem Poche a dalšími. Své služby dával fotograf Paul od padesátých let často k dispozici Nakladatelství krásné literatury a umění, pozdějšímu Odeonu, ale i dalším nakladatelstvími. S jeho přispěním se podařilo vypěstovat ve světovém měřítku zdaleka ne běžný a samozřejmý vysoký standart obrazového doprovodu uměleckohistorických knih. Nutno dodat, že fotografie z jeho autorských svazků dodnes představují vysokou metu a zavazují k náročnosti. A také se dodnes objevují necitovány v odborných i jiných publikacích.

Roku 1948 zaniká firma Fototografové F. Illek & A. Paul. Společně, jako zakládající členové Svazu výtvarných umělců, zůstali v atelieru v Adrii v Jungmannově ulici coby fotografové-výtvarníci. Rozdělením archivu a prostorů atelieru v roce 1956 začínají každý samostatně pracovat jako průmysloví výtvarníci. Alexandr Paul získává velké zakázky Pražský hrad, nakladatelství Artia, Odeon a jiné. Práce pro Expo 58 patří k nejvýznamnější, na které se podíleli i jeho synové.

Hrady, zámky, galerie, malířské a sochařské ateliery, kostely, knihovny, lidové umění – to vše provázelo Alexandra Paula celý život. Vedle černobílých a barevných snímků uměleckohistorických památek vznikaly i další dokumentárně cenné snímky (korunovační klenoty, svatovítský poklad, vzácné listiny a pečetě). A pak jsou tady Paulovy fotografie z Osvobozeného divadla, a také reportážní fotografie z prostředí motorismu (1000 mil, Zbraslav – Jíloviště ad.), které jsou nabity informacemi a představují až neuvěřitelně rozsáhlý záběr jeho tvůrčí činnosti.

Fotograf Alexandr Paul byl po éře Jana Štence dlouhá léta vůdčí osobností nové etapy fotografování výtvarných děl ve 20. století, zemřel 1. 12. 1981, v den zahájení jeho poslední výstavy Umění doby posledních Přemyslovců. S ním odešla osobnost, která se svými fotografiemi zasloužila o uvedení architektury a umění do všeobecného povědomí; některé z nich, například náhrobky v katedrále sv. Víta, jsou notoricky známé právě z jeho snímků. Byla to osobnost, která vedle řemeslné preciznosti přinesla i osobitý rukopis, respektující fotografovanou památku. Na svých snímcích jí vdechuje vnitřní život a odhaluje její jedinečné kvality, které by u jiného, byť i zručného fotografa, zůstaly nepovšimnuty.

Pražský atelier v paláci Adria v Jungmannově ulici, byl díky jeho pokračovatelům, synům fotografům, středem fotografického dění až do konce 20. století. Z důvodu rekonstrukce paláce Adria byl atelier a archiv provizorně přestěhován do paláce Platýz. Vyhlášení atelieru kulturní památkou neodvrátilo jeho zánik. V roce 2008 dochází k nucenému vystěhování a zániku atelieru, to vše pod patronací Magistrátu hlavního města Prahy.


Alexandr Paul v datech

  • 30. 10. 1907 se Alexandr Paul narodil v Rakovníku
  • 1921 – 1925 Vyučil se fotografem ve FOTO IDEÁL u fotografa Jindřicha Zelenky v Praze, kde se zaměřil nejprve na reportážní a portrétní fotografii (využití velkého formátu hlavně v reportážní fotografii)
  • 1928 Začínal jako sportovní reportér v agentuře Centropress
  • 1931 Oženil se s dcerou svého šéfa, fotografkou Růženou Zelenkovou
  • 1931 Založil spolu s Františkem Illkem a Pavlem Altschulem agenturu Press Photo Service se sídlem v paláci Adria, Jungmannova ul. 37, Praha 1
  • 1932 Narodil se syn Petr
  • 1933 Mezinárodní výstava sociální fotografie, Praha, Skupina Fi-Fo, účast
  • 1936 Narodil se syn Pavel
  • 1937 Výstava Fotografie odborníků, Praha, Mánes, účast
  • 1937 Výstava Staré umění na Slovensku, Praha – rozsáhlá dokumentace slovenského středověkého umění (architektury, malířství, sochařství, uměleckých řemesel), uspořádala Umělecká beseda
  • 1938 Výstava Umění v Čechách 17. a 18. Století, Praha, uspořádala Umělecká beseda
  • 1939 Narodil se syn Prokop
  • 1939 Výstava Sto let české fotografie, Praha, účast, pořádalo UPM
  • 40. léta Práce na edici Documenta Bohemiae Artis Phototypica spolu s Karlem Šourkem a prof. Čeňkem Chyským
  • 40. léta Firma přejmenována na Illek & Paul, postupně zaměstnávala do roku 1948 řadu pozdějších špičkových fotografů (V.Heckel, D.Hochová, L.Rott, F.Kramer, J.Brok ad.)
  • 1947 Narodil se syn Alexander
  • 1948 Zakládajícím členem Svazu českých výtvarných umělců (fotografové Illek a Paul nadále pokračují v prostorách bývalé firmy Illek & Paul, v paláci Adria, jako samostatní výtvarní umělci)
  • 1956 Rozdělení archivu; František Illek si nechává část sochařskou, malířskou a reklamu; Alexandr Paul architekturu, lidové umění, v prostorách bývalé firmy zůstává atelier Alexandra Paula
  • 1957 Výstava L´art ancien en Tchécoslovaquie, Paříž, snímky pro výstavu i katalog
  • 1957 První fotografování českých korunovačních klenotů na Pražském hradě
  • 1957 Soubor fotografií pro výstavu českého barokního umění v Mexiku
  • 1958 Účast a dokumentace EXPO 58; za soubor velkoplošných barevných fotografií československých památek na Světové výstavě v Bruselu získává medaili a Diplome d´honneur
  • 60. léta práce na vzniku Galerie Pražského hradu
  • 1967 Světová výstava v Montrealu 1967; 340 barevných diapozitivů českého barokního umění
  • 1969 Výstava Český barok, Praha, křížová chodba Staroměstské radnice
  • 70. léta Dokumentace výstava Nizozemská malba (Národní galerie)
  • 1978 Rozsáhlý fotografický soubor pečetí pro výstavu Muzea v Roztokách pod vedením PhDr. J. Krásy (publikace se neuskutečnila)
  • 1979 Dokumentace hradů a zámků na Slovensku, ČTK - Pressfoto
  • 1.12. 1981 Alexandr Paul zemřel v Praze v den vernisáže výstavy Umění posledních Přemyslovců (Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy)
  • 1982 V nakladatelství Panorama vyšla publikace České královské korunovační klenoty.

Publikace

  • Šourek, Karel, Umění na Slovensku, Melantrich (1938), 1326 reprodukcí
  • Folk art in Pictures, Artia (1953), 300 reprodukcí
  • Slovenské lidové umění, Tatran (1954), 1000 reprodukcí
  • Mencl, Václav, Poche, Emanuel, Vzpomínky na Prahu, Orbis (1954)
  • Malerei auf volksmajolika, Artia (1956)
  • Architektura na Slovensku, Tatran (1956)
  • Folk Painting on Glass, Artia (1958)
  • Klasicistní architektura na Slovensku, Tatran (1958)
  • Santar, Jindřich, Světová výstava v Bruselu – EXPO 58 (1958)
  • Dvořáková, Vlasta, Menclová, Dobroslava, Karlštejn, SNKLU (1965), 224 reprodukcí
  • Homo Faber, Akademia (1967), 262 reprodukcí
  • Dvořáková, Vlasta, Mistr Theodorik, Odeon (1967), 37 reprodukcí
  • Berger Vlastimil a kol., Petr Brandl 1668 - 1735, (1968), katalog, 203 reprodukcí
  • Černý, František a kol., Dějiny českého divadla, 4 díly, Academia (1968)
  • Gothic Art, Artia (1974)
  • Kotrba, Viktor, Česká barokní gotika, Akademia (1976), 80 reprodukcí
  • Dekan, Ján, Velká Morava, Tatran (1976)
  • Pludek, Alexej, Český král Karel, Panorama (1978)
  • Prag, (1978), 250 reprodukcí
  • Stejskal, Karel a kol., Středověká nástěnná malba na Slovensku, Odeon – Tatran (1978)
  • Dekan, Ján, Velká Morava, Tatran (1980), cizojazyčné
  • Pelc, Jaromír, Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha (1981)
  • Pelc, Jaromír, Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha (1982)
  • Janáček, Josef, kol., Umění doby posledních Přemyslovců, Středočeské muzeum v Roztokách (1982)
  • Skýbová, Anna, České královské korunovační klenoty, Panorama (1982)
  • Benešová, Marie, Česká architektura v proměnách dvou století 1780 - 1980, SPN (1984)
  • Pelc, Jaromír, Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha (1990)
  • Kramerová, Daniela, Skálová, Vanda a kol, Bruselský sen - československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, Arbor Vitae, (2008)
  • Kramerová, Daniela, cizojazyčný průvodce výstavou Bruselský sen - československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, Arbor Vitae (2008)

Výstavy

  • 1933 Mezinárodní výstava sociální fotografie, Skupina Fi-Fo, Praha
  • 1937 Fotografie odborníků, Mánes, Praha
  • 1937 Staré umění na Slovensku, Umělecká beseda, Praha
  • 1938 Umění v Čechách 17. a 18. století, Umělecká beseda, Praha
  • 1939 Sto let české fotografie, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1957 L´art ancien et Tchécoslovaquie, Paříž
  • 1957 České barokní umění, Mexiko
  • 1958 Světová výstava v Bruselu
  • 1967 Světová výstava v Montrealu
  • 1969 Český barok ve fotografii Alexandra Paula, Staroměstská radnice, Praha
  • 1976 Barokní architektura, křížová chodba Staroměstské radnice, Praha
  • 1981 Umění doby posledních Přemyslovců, Středočeské muzeum v Roztokách
  • 2005 Osvobozené divadlo ve fotografiích Alexandra Paula, Akademie věd ČR,Praha
  • 2005 Česká fotografie 20. století / Czech photography of the 20th century, Praha
  • 2008 Bruselský sen - československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, Brusel, GHMM Městská knihovna v Praze, Moravská galerie v Brně
  • 2012 Alexandr Paul - fotograf, Topičův salon, Praha
  • 2013 Alexandr Paul – legenda české fotografie, Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, Jindřichův Hradec
[nahoru]