PROJEKT ZÁCHRANY ARCHIVU
Stav, v jakém se nyní nachází archiv, je havarijní. Uložen je v objektu, kde není možné zajistit podmínky, ve kterých by podle soudobých standardů měly být uloženy fotografické materiály. Skleněné desky, ploché a svitkové filmy jsou uloženy v původních, rozpadávajících se papírových obálkách a krabicích s kyselým pH, popsaných různými druhy inkoustů, tak agresivních, že jsou popisky vkopírovány do fotografické emulze negativů. Významná část negativů je zhotovena na hořlavých podložkách a uložena spolu se skleněnými deskami prakticky ve všech kartonových krabicích, čímž je ohrožen celý archiv (hrozí degradace podložky, rozpad originálu i požár). Emulze na řadě negativů vykazuje závoj postupujícího vyredukovaného stříbra a skleněné desky jsou velmi křehké a náchylné k poškození, některé již popraskané či zlomené. Knihy s evidencí negativů se sice zachovaly, ale s ohledem na dělení archivu v padesátých letech, následné změny v systému uložení a rozpad významné části originálních číslovaných obálek je nelze použít k vyhledávání v archivu. Najít konkrétní snímek v archivu je složitá ruční práce, kterou v praxi zvládá pouze syn Alexandra Paula, Prokop Paul, a to hlavně díky své fotografické paměti. Přístup badatelů k archiváliím je tedy velmi omezený a vázaný na znalosti jedné osoby. Protože neexistuje databáze ani náhledy snímků, v řadě případů odborníci a veřejnost ani netuší, že archiv obsahuje snímky, které by potřebovali.
Po rozsáhlých rešerších, účastí na odborných konferencích a seznámení s konkrétními řešeními obdobných případů byl v roce 2013 na vzorku několika set negativů realizován pilotní projekt záchrany a zpřístupnění archivu Atelieru Paul. Jeho výstupem je mimo digitalizace vybraných snímků i uložení jejich originálních předloh do depozitu Národního archivu.
NNa základě těchto zkušeností byl připraven projekt „Záchrana a zpřístupnění archivu Atelieru Paul“. Jeho záměrem je zastavení/zpomalení degradace originálních snímků, jejich uložení na bezpečném místě, a současně vytvoření jejich digitálních otisků, které budou zpřístupněny odborné i široké veřejnosti. Odborným garantem projektu je Národní archiv ČR, který po seznámení s obsahem fondu nabídl svoji odbornou pomoc při jeho záchraně a zpřístupnění i jeho trvalé uložení. Podmínkou uložení je s ohledem na veliký rozsah fondu a náročnost zpracování jeho uspořádání, přebalení do archivních bezkyselých obalů při současném vydělení části, vyhotovené na hořlavých podložkách, před předáním k depozitu. Soubory vytvořené v rámci digitalizace budou popsány a vloženy do databáze, tak, aby mohly být následně badatelsky zpracovány. Výstupem projektu bude v této části virtuální badatelna archivu Atelieru Paul. Digitalizace originálů také významně přispěje k jejich ochraně, protože badatelé k nim až na výjimky nebudou potřebovat fyzicky přistupovat.
Dalšími partnery projektu jsou Institut umění – Divadelní ústav, Ústav dějin umění Akademie věd ČR a Muzeum romské kultury, kteří jsou odbornými garanty při zpracování jednotlivých tematických částí archivu.
Pro financování projektu byla podána žádost o grant z fondů EHP, programu CZ06 – Zachování a revitalizace kulturního dědictví, která je nyní ve fázi posuzování Ministerstvem kultury a Ministerstvem financí České republiky.
[nahoru]