zpět na aktuality

Tisková zpráva

Záchrana a zpřístupnění archivu Atelieru Paul - fotografií Alexandra Paula

Tisková konference konaná dne 15. 10. 2014 v 11 hodin

Dne 15. října 2014 uložil Národní archiv do svých speciálně klimatizovaných depozitářů první část negativů, jejichž autorem je významný český fotograf Alexandr Paul. Počet ukládaných snímků je 553 kusů a obsahují unikátní (z velké části dosud nepublikované) záběry Osvobozeného divadla (Voskovec, Werich, Ježek a další), jehož byl Alexandr Paul dvorním fotografem. Slavnostního aktu předání první části negativů se zúčastnili synové Alexandra Paula: Pavel Paul, Prokop Paul, Alexandr Paul mladší, ředitelka Národního archivu PhDr. Eva Drašarová, CSc, vedoucí oddělení foto, fono, kinodokumentů a služeb veřejnosti Národního archivu PhDr. Emilie Benešová, jednatelka spolku Archiv atelieru Paul PhDr. Marcela Stránská, pozvaní novináři a další hosté.

Uložené snímky jsou součástí Archivu Atelieru Paul, který obsahuje černobílé i barevné negativy, diapozitivy různých formátů (kinofilm, svitkové filmy, ploché filmy, skleněné desky), fotografie a další archiválie. Vznik archivu lze datovat do období před první světovou válkou, kdy se Jindřich Zelenka vyučil u Rudolfa Brunera-Dvořáka fotografem a ještě před vypuknutím 1. světové války si pořídil v Nuslích fotoatelier. Válku prožil jako vojenský fotograf na několika frontách. Z této doby pochází nejstarší snímky v archivu a zřejmě i jedny z nejrannějších válečných leteckých fotografií. Válku přežil a už počátkem 20. let měl zavedený fotografický atelier v Karlíně – Foto IDEAL Zelenka. U něho se vyučil Alexandr Paul, stejně tak i jeho budoucí manželka Růžena, dcera Jindřicha Zelenky a její bratr Jindřich Zelenka mladší. Alexandr Paul se brzo osamostatnil, v roce 1932 založil spolu s Františkem Illkem a Pavlem Altchulem první českou soukromou obrazovou tiskovou agenturu Press Photo Service. Atelier agentury byl umístěný v paláci Adria čp. 36 v Praze 1 – Novém Městě. V roce 1934 P. Altschul odešel, agentura pro něho a jeho ilustrovaný časopis Světozor dále pracovala, až do roku 1939. Tehdy se změnil název firmy na Illek & Paul. Počátkem roku 1948 do firmy vstoupil jako tichý společník Karel Schwarzenberg. Jeho vkladem byl „zámek v Čimelicích s veškerým zařízením, pro potřeby majitelů firmy a k rekreaci 28 zaměstnanců a jejich manželek“ (v té době zde jako firemní fotografové pracovali např. Vilém Heckel, Dagmar Hochová, Jindřich Brok, Lumír Rott, či Fred Kramer). Firma Illek & Paul byla ale koncem roku 1948 zrušena, někteří zaměstnanci si rozdělili firemní prostory, ve 4. poschodí zůstali pouze František Illek a Alexandr Paul, zakládající členové Svazu výtvarných umělců. V roce 1956 jejich spolupráce skončila a došlo i k rozdělení archivu a atelieru.

Historie atelieru i archivu Alexandra Paula, již jako samostatného výtvarníka pokračovala. To už se zapojovali postupně všichni čtyři synové (Petr, Pavel, Prokop a Alexandr), kteří, ač je k tomu otec nenutil, se také vyučili fotografickému řemeslu. Archiv se dále rozrůstal, vznikala velká díla pro světové výstavy – Expo 58, Montreal. Bylo také vytvořeno mnoho rozsáhlých celků snímků pro odborné uměleckohistorické knihy a výstavy. Poslední dílem Alexandra Paula byla společná výstava ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy se synem Prokopem - Umění posledních Přemyslovců. V den vernisáže, 1. prosince 1981, Alexandr Paul zemřel. Archiv ani atelier nezůstaly osamocené. Prokop Paul pokračoval ve stěžejním díle svého otce, fotografování výtvarného umění, architektury a památek.

Atelier i archiv, včetně původního vybavení a originálního interiéru od trojice architektů Cubr Hrubý Pokorný, existoval v paláci Adria přes 60 let. Přežil nacistickou okupaci, komunistické běsnění, ale pak ho po roce 1989 smetla vlna porevolučního kulturního barbarství. Nyní je umístěn v provizorních prostorách, které však neodpovídají současným nárokům na uložení fotografických archiválií ani významu této kulturní památky.

Stav, v jakém se nyní archiv nachází, je odbornými restaurátory hodnocen jako havarijní. Uložený v garáži hospodářského objektu za Prahou, nemá zajištěny podmínky pro archivaci, tj. dlouhodobé uložení fotografických archiválií. Negativy, některé staré téměř 100 let, jsou uloženy v rozpadávajících se papírových sáčcích a krabičkách s kyselým pH. Významná část negativů je zhotovena na hořlavých podložkách a uložena spolu se skleněnými deskami v kartonových krabicích. Emulze většiny negativů vykazují postupující vyredukované stříbro a různá stádia rozkladu.

K záchraně archivu byl ustaven spolek Archiv atelieru Paul, jehož péčí byl vypracován projekt Záchrana a zpřístupnění archivu Atelieru Paul. Záměrem je zastavení/zpomalení degradace originálních snímků, jejich uložení na bezpečném místě, vytvoření digitálních otisků pro zpřístupnění veřejnosti. Proto byla uzavřena depozitní smlouva s Národním archivem ČR jako partnerem s nejvyšší možnou mírou důvěryhodnosti pro zajištění archivu, a dohodnuto zpřístupnění výsledků badatelské práce prostřednictvím digitální badatelny.

Spolupráce Národního archivu se spolkem Ateliér Paul je výrazem snahy České republiky o zachování významného fotografického odkazu, který přispěje k bližšímu poznání naší historie.

Další informace:

Archiv atelieru Paul je v České republice výjimečným, autentickým souborem, vynikajícím žánrovou bohatostí, výtvarnou úrovní i vysokou technickou kvalitou. Dokumentuje téměř 100 let fotografického dění v Českých zemích a na Slovensku. Zachycuje kulturní události, architekturu, památky, reklamu z 30. let, sportovní reportáže, rozvoj automobilismu, dobový život v ulicích, pražské divadelní scény (hlavně Osvobozené divadlo z let 1931–1938) i film první republiky. Celkový počet dochovaných originálních snímků přesahuje 107.000 kusů.

V roce 2008 se musel archiv ateliéru Alexandra Paula vystěhovat z provizorního místa svého uložení v paláci Platýz na Národní třídě v Praze (kam byl přemístěn z původního umístění v paláci Adria). Archiv byl převezen do garáže hospodářského stavení za Prahou a jeho správce, Prokop Paul, začal třídit krabice s negativy. V té době vznikla myšlenka o uspořádání celého archivu a zachycení základních informací o Alexandru Paulovi, jeho předchůdci Jindřichu Zelenkovi i jeho následovnících. Otevírání tajemných balíků odhalilo neuvěřitelné množství archivních dokumentů vypovídajících jak o ateliéru, Alexandru Paulovi samotném, tak také o celé fotografické rodině.

Při vybalování krabic se objevila téměř nepoškozená výstava z roku 1969 („Český barok ve fotografii Alexandra Paula“, Staroměstská radnice, Praha). Její obnovená premiéra pod názvem „Alexandr Paul fotograf“ se konala v Topičově Salonu v létě roku 2012. Výstava inspirovala Muzeum fotografie a nových médií v Jindřichově Hradci, kde se pod názvem „Alexandr Paul – legenda české fotografie“ stala po doplnění o další exponáty hlavní výstavou sezony 2013 (20.4.-31.12. 2013). Výstavy jsou výbornou příležitostí k prezentaci díla, ale stav negativů uložených v provizorním archivu se rychle zhoršuje. Problémem také je, že neexistuje databáze ani náhledy snímků, v řadě případů tedy odborníci a veřejnost ani netuší, že archiv obsahuje snímky, které by potřebovali. Knihy s evidencí negativů se sice zachovaly, ale s ohledem na dělení archivu v padesátých letech, následné změny v systému uložení a rozpad významné části originálních číslovaných obálek je nelze použít k vyhledávání v archivu. Najít konkrétní snímek v archivu je složitá ruční práce, kterou v praxi zvládá pouze syn Alexandra Paula Prokop Paul a to hlavně díky své fotografické paměti. Přístup badatelů k archiváliím je tedy velmi omezený a vázaný na znalosti jedné osoby.

Proto byl v roce v roce 2013 na vzorku několika set negativů realizován pilotní projekt záchrany a zpřístupnění archivu Atelieru Paul. Jeho výstupem je mimo digitalizace vybraných snímků i uložení jejich originálních předloh do depozitu Národního archivu.

Na základě těchto zkušeností byl připraven projekt „Záchrana a zpřístupnění archivu Atelieru Paul“. Jeho záměrem je zastavení/zpomalení degradace originálních snímků, jejich uložení na bezpečném místě, a současně vytvoření jejich digitálních otisků, které budou zpřístupněny odborné i široké veřejnosti. Odborným garantem projektu je Národní archiv ČR, který po seznámení s obsahem fondu nabídl svoji odbornou pomoc při jeho záchraně a zpřístupnění i jeho trvalé uložení. Soubory, vytvořené v rámci digitalizace, budou popsány a vloženy do databáze, tak, aby mohly být následně badatelsky zpracovány. Výstupem projektu bude v této části virtuální badatelna archivu Atelieru Paul. Digitalizace originálů také významně přispěje k jejich ochraně, protože badatelé k nim až na výjimky nebudou potřebovat fyzicky přistupovat.

Dalšími partnery projektu jsou Institut umění – Divadelní ústav, Ústav dějin umění Akademie věd ČR a Muzeum romské kultury, kteří jsou odbornými garanty při zpracování jednotlivých tematických částí archivu.

Pro financování projektu byla podána dne 20. června 2014 žádost o grant z fondů EHP, programu CZ06 – Zachování a revitalizace kulturního dědictví, která je nyní ve fázi posuzování Ministerstvem kultury a Ministerstvem financí České republiky. Krátce před tímto datem byla uzavřena depozitní smlouva s Národním archivem.

Další informace o archivu, včetně obrazových ukázek a kontaktů jsou dostupné na www.atelierpaul.cz. Zde jsou ke stažení tiskové materiály, včetně ukázek fotografií z archivu, které jsou bezplatně uvolněny ke zveřejnění pro případ využití jako ilustrace k článkům o Archivu atelieru Paul, Alexandru Paulovi či uložení snímků do depozitu Národního archivu (www.nacr.cz ).